Velikonoční svátky

Velikonoce nejsou jen pondělní pomlázka, kdy kluci a muži chodí šlehat dívky a ženy spleteným vrbovým proutkem s pentlemi, tyto jarní svátky trvají více dní a dnes si o nich něco povíme. 

Velikonoce jsou křesťanským svátkem slaveným na památku zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jsou to jedny z nejvýznamnějších křesťanských svátků a jsou spojeny s mnoha tradičními zvyky a rituály. Velikonoce se slaví v neděli po prvním jarním úplňku, což znamená, že datum Velikonoc může kolísat od konce března do začátku dubna. 

Velikonoční týden

Zelený čtvrtek je částí velikonočního týdne a předchází Velkému pátku. Tento den je tradičně spojený s křesťanskými liturgickými událostmi, zejména s “Poslední večeří”, kterou měl Ježíš s apoštoly v noci před svým ukřižováním. Název "Zelený čtvrtek" může být odvozen od zvyku zdobit kostely nebo oltáře zelení. Tento zvyk symbolizuje radost a život, ale může mít také spojitost s jarem a novým životem. Někdy se také používá zelená barva liturgických předmětů. Hlavním akcentem Zeleného čtvrtku je liturgická oslava Poslední večeře, kdy Ježíš ustanovil eucharistii (svátost Večeře Páně) a umyl nohy svým apoštolům jako příklad pokory a služby. V některých církvích byl obřad umývání nohou zachován. Na Zelený čtvrtek praktikuje tradičně mnoho křesťanů půst. V některých kulturách je Zelený čtvrtek také dnem, kdy se připravují velikonoční pokrmy a pečivo, které budou konzumovány během Velikonoc.

Velký pátek je křesťanským svátkem, který připomíná den ukřižování Ježíše Krista a jeho smrt na kříži. Ježíš byl odsouzen za to, že se označoval za mesiáše a krále Židů. Na velký pátek byl Ježíš připoután a přibit na kříž, mučen a poté byl ukřižován na vrchu zvaném Golgota, vně hradeb Jeruzaléma, kde zemřel. Utrpení Ježíše je spolu s jeho následným zmrtvýchvstáním nejdůležitější událostí křesťanství. Během Velkého pátku se konají různé bohoslužby a liturgické obřady, které připomínají právě utrpení a smrt Ježíše. V některých církvích se koná křížová cesta, při níž věřící prochází stezkou s obrazy, které představují různé momenty z Ježíšova ukřižování. Velký pátek bývá v mnoha křesťanských církvích postním dnem. V tento den se často nedělají veselé nebo radostné akce, protože je chápán jako vážný den a uctívá se Ježíšova oběť.

Bílá sobota, známá také jako Velikonoční sobota, je den mezi Velkým pátkem a Velikonoční nedělí v křesťanském liturgickém kalendáři. Jedná se o poslední den Velikonočního triduuma, které zahrnuje Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu. Bílá sobota je často spojena s očekáváním a přípravou na Velikonoční neděli, kdy křesťané slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tento den může být také nazýván Bílou sobotou kvůli tradičnímu bílému křtu, který byl spojován s obřadem křtu konaným během Velikonoční noci pro nově pokřtěné. Během Bílé soboty se v některých křesťanských církvích konají liturgické obřady, zahrnující přípravu na Velikonoční neděli. To může zahrnovat rozsvícení nových ohňů, posvěcení světla, křty a slavení eucharistie. Tradičně se na Bílou sobotu také připravují velikonoční pokrmy, které budou konzumovány během Velikonoc. 

Velikonoční neděle je v křesťanském kalendáři svátkem, který slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Je to nejdůležitější a nejradostnější den křesťanského liturgického roku. Hlavní myšlenkou Velikonoční neděle je radostně slavit Ježíšovo vzkříšení z mrtvých, což je klíčový moment křesťanské víry. Křesťané věří, že Ježíš vstal z mrtvých třetí den po své smrti na kříži, což představuje vítězství nad smrtí a hříchem. Během Velikonoční neděle se konají různé liturgické obřady a bohoslužby, včetně slavení eucharistie a často zpívání radostných písní. Mnoho křesťanských církví v tuto dobu zdobí oltáře a kostely květinami a symboly nového života. Pro mnohé křesťany je Velikonoční neděle také časem setkávání se s rodinou a přáteli, sdílením velikonočních pokrmů a oslavováním vzkříšení Ježíše. Tradičním symbolem Velikonoc jsou také velikonoční vajíčka, která jsou barvena nebo zdobena různými způsoby.

Velikonoční pondělí je den následující po Velikonoční neděli v křesťanském liturgickém kalendáři. Velikonoční pondělí je tradičně vnímáno jako den odpočinku a setkávání se s rodinou a přáteli. Lidé často využívají tento den k trávení času v přírodě, na procházkách nebo k návštěvě příbuzných. Někdy jsou pořádány různé kulturní nebo sportovní akce. V některých oblastech může být Velikonoční pondělí spojeno s tradičními obyčeji nebo akcemi, jako jsou velikonoční průvody, hry, nebo jiné veřejné oslavy. V mnoha domácnostech je to také den, kdy se konzumují pokrmy připravené během Velikonočních svátků. V České republice je stále velmi populární pomláska či mrskačka, kdy kluci během pondělního dopoledne šlehají dívky vrbovým proutím, aby dívky zůstaly stále krásné a mladé, za což od nich dostanou kraslice či jiné drobnosti (čokoládová vajíčka, vařená vajíčka, perníčky, jidášky aj.). Celkově lze říci, že Velikonoční pondělí je považováno za klidný a radostný den, který uzavírá velikonoční svátky.

Ostatní tradice

Šibřinky: V některých oblastech se po Velikonocích konají tzv. šibřinky, které jsou veselými průvody nebo festivaly spojenými s vesnickými tradicemi.

Kraslice: Zdobené vajíčka (kraslice) jsou velmi oblíbené a mají různé regionální styly. Dávají se do stromů nebo větších větví jako dekorace.

Mazanec: Jedná se o sladký velikonoční koláč, který je plněn rozinkami, ořechy nebo sušeným ovocem. Mazanec se často peče před Velikonocemi a podává se k snídani nebo odpolední kávě.

Velikonoční nádivka: Někteří lidé připravují speciální nádivku k masu nebo jiným pokrmům. Nádivka může obsahovat různé ingredience, jako jsou kousky chleba, vejce, mléko, cibule a bylinky.

Malování vajec: Barvení a zdobení vajec je tradiční velikonoční aktivitou v mnoha rodinách. Vajíčka se často barví různými barvami a vzory a používají se jako dekorace nebo se dávají jako dárek. Více najdete v tomto velikonočním článku. 

Velikonocční tradice mohou mít regionální variace, některé zvyky se mohou lišit v závislosti na rodinách. Velikonoce v České republice jsou spojeny nejen s náboženskými událostmi, ale také s veselými rodinnými aktivitami a znamenají, že je jaro a slunce konečně "zpět".

Veselé Velikonoce přeje

tým Malovaného kamínku 

P.s. naše velikonoční blogy najdete zde